1. část
Tak už se pomalinku rozvíjím. Škoda jen, že o mě nevíš... Už je mi měsíc. Říkáš, že jsi unavená, protože na tebe nejspíš něco leze... Že máte v práci moc zimu... To ale není pravda.. Ach jo... Kdy už zjistíš, že jsem tu já a co budeš říkat? Mami, už je to více jak měsíc... Mami, haló? Furt spíš... Že to nic není?
Mami, konečně to zjistíš... Jsi šťastná... Brzy se uvidíme... V práci nedoděláš ani měsíc... Byly by to 2 nebo 3 dny? Konečně mě vidíš a slyšíš... No, není to úžasné? Mami, připomenu ti, proč jsi tam šla... Jsi zase unavená a odcházíš... Zůstáváme doma, máš volno. Aha...
V pátek jdeš do práce. Jó! Dáváš tam papír, aby si byla se mnou doma... Super... Vidíme se ještě nesčetněkrát.
Posílají tě od čerta k ďáblu, ale mě nic není. Já jsem zdravé miminko... Já si s tebou hraju - chci si nechat překvapení nakonec. Překvapení, které brzy uvidíš...
